Struktura této zbroje má něco do sebe...;-)))
Modemáři bacha. Některé obrázky jsou jen náhledy a původní obrázky jsou dost velké!!!!
Velkou výhodou kožené zbroje je poměrně snadná a rychlá výroba. Rovněž její váha není nikterak velká. Zbroj lze zesílit a zodolnit všitím kovových lamel a získat tak tzv. brigandinu - obrněnou vestu. Rovněž ji lze použít jako podklad k našití šupin, lamel či kroužků a získat tak výrazně odolnější zbroj.
| |
Jak jsem již zmínil výše, šupinovou zbroj zhotovíme nanýtováním kovových šupin na kožený podklad. Šupiny by se měly v ideálním případě překrývat jako střešní šindele. Tato struktura dobře chrání proti ranám vedeným shora. Není již tak lehká jako kožená zbroj, nicméně i tak představuje rozumný kompromis mezi vahou a ochranou.
Hotová lamelová zbroj.....detail spojů. |
Postup svazování lamel...... |
Vzniká vzájemným spojením (svázáním) lamel mezi sebou. Vlastnostmi je podobná šupinové zbroji. Je poněkud prodyšnější, neboť zde odpadá kožený podklad.
Detail části pleteniny.... |
Tzv. "Lorica hamata" - kroužková zbroj používaná Římskou armádou |
Představuje velmi odolný typ zbroje. Díky přirozené vlastnosti kroužků prověsit se doslova "sedne" na tělo. Je výhodné mít kroužkovou košili poněkud větší - jednak se volné kroužky při úderu "zahustí" a tím lépe chrání. Zadruhé napjaté kroužky snáze praskají anebo se deformují. Váha zbroje je vyšší než u předchozích typů, ovšem díky přizpůsobení tělu se váha roznese. Kroužková košile dále neomezuje v pohybu, ačkoli plavat se v ní moc nedá....-) Jistou výhodou je také prodyšnost zbroje. člověk není trápen vedrem tak, jako v jiných typech zbrojí.
|
|
|
Je nejnáročnější na výrobu a přesnost. Plná plátová jezdecká zbroj se skládá z cca 120 různých plátů a pro jejich spojení je třeba cca 400 nýtů (tyto čísla se pochopitelně liší podle vzoru a druhu) Tvarování některých plátů je skutečně práce pro vraha, ale zvládnout se to dá..:-) Původně hladkou plochu plátů lze zodolnit vytepáním drážek - kanelur. Taková zbroj se pak nazývá "Maxmiliánská". I tak však je plátová zbroj docela těžká. Např. těžký typ hrncové přílby nebo přílba kolčí vážily cca 4 - 5 kg a v čelní partii mohla mít přilba toušťku až 8 mm. Dále je třeba počítat s minimálním větráním uvnitř zbroje. Vedro tedy rytíře sužuje. Tyto nevýhody jsou však vykoupeny nejvyšší odolností.
Sepsal: Michal"Shackal" Kubánek 
